Okay, das war’s,“ ozve se jakýsi profesor. Odkládám propisku a přemýšlím. Před týdnem jsem se vrátil z Indie po tom, co považuji za své dosud největší dobrodružství. Teď tu sedím v košili mezi stovkami dalších uchazečů.
Nikdo neví, že jsem před pár dny děkoval za další ráno pod vrcholem pětitisícovky, drandil s eskortou po pákistánských vesnicích a modlil se za pár centimetrů osobního prostoru v indickém osobáku.
Nikdo neví, jak silná touha ve mně stále zůstává. Dost silná na to, abych v těch posledních třech měsících volna ještě něco vymyslel. Zvedám palec, lezu na Kazbek v Gruzii, kupuji kolo za 500 Kč v Tádžikistánu, plním si dětský sen v Kyrgyzstánu a stávám se majitelem osla.
Proč by sis kupoval osla, Štěpáne, a jak to s ním dopadlo? To a mnohem víc ti už povím osobně.
Galerie
