RECYKLAČNÍ DÍLNA – VÝROBA HRAČEK Z POUŽITÉHO TEXTILU

Táňa Beaoui Bednářová

Sobota 12. 11. 2022 | 10:30–11:30
DĚTSKÝ SÁL MAUGLÍ (sál 111) + celý den hlídání dětí a africké tvoření


Tvoření a povídání o udržitelném rozvoji

Společně s dětmi budeme vyrábět hračky z textilu, který má svůj život již za sebou. Přineste si děravé ponožky, stará trička nebo košile, vše samozřejmě čistě vyprané. Na workshopu jim dáme nový život a během výroby dětem řekneme něco o tom, jakou cestu tyto textilie obvykle absolvují a co všechno je potřeba k jejich výrobě.

Součástí Festivalu OBZORY bude i tzv. SWAP oblečení, tedy prostor, kde budete moci neponičené, čistě vyprané oblečení, které už vám není nebo vás nebaví vyměnit za jiný kousek. V případě zájmu přineste třeba 2-3 ks oblečení a zavěste na ramínko na místě k tomu určeném.

Je totiž dobré vědět, že tzv. rychlá móda, plývání a časté nakupování textilu, který dnes řetězce chrlí čím dál rychleji a levněji, má i své stinné stránky. Textilní průmysl je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí a přispívá významně i ke klimatické změně, od pěstování surovin, přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, i odpady a jejich odstranění. Další mnohdy temnou stránkou jsou sociální aspekty, kdy lidé vyrábějící textil často pracují v nepřijatelných podmínkách.

V důsledku pěstování bavlny se mění podnebí, ubývá pitné vody a dochází k likvidaci živých organismů. Při výrobě se spotřebovává voda, ta se znečišťuje a vzniká tak velké množství odpadních vod. Produkuje se odpad, kterými jsou odstřižky, odpad z postřihování a česání, plastové mikročástice, textilní prach či zbytky barviv nebo impregnačních roztoků.

Kromě toho se v každé fázi životního cyklu textilu něco přepravuje. Než si v ČR zakoupíte džíny, musí se v Bulharsku ušít, v Číně se látka potiskne, utká na Tchaj-wanu, nitě pro tkaní jsou upředeny v Turecku, a to z bavlny vypěstované v jižním Kazachstánu.

Tím to ovšem nekončí, oděv nějakou dobu nosíme, často i velice krátce, a následně jej vyhodíme. Textil je nutné separovat od zbytku komunálního odpadu. A tak se i děje, jde ale o velmi malé procento, neboť stále hodně lidí vyhazuje textil do černé popelnice, tedy směsného odpadu. Podle společnosti Potex končí 3 – 10% vyřazeného textilu v kontejnerech na použitý textil a zbytek na skládce.

Proto je dobré vědět, co všechno se za textilní výrobou skrývá a zohlednit to i při svém spotřebitelském chování, nakupovat třeba kvalitnější výrobky, které vydrží déle, využívat možnosti jako jsou swapy/výměna textilu nebo second handy.

 

Ve spolupráci s projektem Udržitelná Evropa pro každého.



Generální partner

Hlavní partneři